Hepatitida, běžně označovaná jako žloutenka, je zánětlivé onemocnění jater, které patří mezi nejrozšířenější infekční choroby na světě. Přestože se o ní často mluví v souvislosti se žloutnutím kůže nebo očního bělma, realita bývá mnohem méně nápadná. Ve velkém množství případů totiž probíhá zcela bez příznaků, nebo se projevuje jen velmi nenápadně. Právě proto je hepatitida považována za „tichého nepřítele“ jater.
Játra hrají zásadní roli v detoxikaci organismu, metabolismu i tvorbě důležitých látek. Pokud dojde k jejich zánětu, může být jejich funkce narušena krátkodobě i dlouhodobě. Zatímco některé formy hepatitidy mají pouze akutní průběh a organismus se s nimi dokáže vypořádat, jiné mohou přejít do chronického stadia a vést k trvalému poškození jaterní tkáně. V krajních případech může dlouhodobý zánět vyústit v cirhózu nebo vznik nádorového onemocnění jater.
Proč hepatitidu často nepoznáme
Jedním z hlavních problémů virových hepatitid je jejich nenápadný začátek. Mnoho nakažených lidí nepociťuje žádné specifické obtíže, případně si první příznaky spojuje s běžnou únavou nebo lehkým nachlazením. Pokud se příznaky objeví, bývají velmi obecné a snadno přehlédnutelné. Typické projevy, jako je výrazná únava, nevolnost, nechutenství nebo tlak v oblasti pravého podžebří, se nemusí objevit vůbec. Zežloutnutí kůže a očí, které si většina lidí s hepatitidou spojuje, se vyskytuje až u části případů a rozhodně není pravidlem.
Právě proto se hepatitida často odhalí náhodně, například při preventivním vyšetření nebo cíleném screeningu. To platí zejména pro hepatitidu B a C, které mohou v těle přetrvávat dlouhé roky bez výrazných potíží, zatímco postupně poškozují jaterní tkáň.
Rozdíly mezi hepatitidou A, B a C
Přestože se jednotlivé typy hepatitidy označují stejným názvem, jejich průběh i důsledky se mohou výrazně lišit. Hepatitida A se obvykle projevuje jako akutní onemocnění, po jehož prodělání si organismus vytváří dlouhodobou imunitu. U tohoto typu je možné rozlišit, zda se jedná o probíhající infekci, nebo o stav po prodělaném onemocnění či očkování.
Hepatitida B může mít jak akutní, tak chronickou formu. U části nakažených přetrvává virus v těle dlouhodobě a představuje zvýšené riziko závažného poškození jater. Hepatitida C je pak známá tím, že velmi často přechází do chronického stadia a bývá diagnostikována až ve chvíli, kdy jsou játra již výrazně zatížena.
Význam včasného screeningu
Vzhledem k tomu, že se hepatitida může dlouhou dobu nijak neprojevovat, hraje screening zásadní roli v prevenci i včasném zahájení další péče. Rychlá orientační diagnostika umožňuje získat důležité informace během několika minut a může být prvním krokem k potvrzení nebo vyloučení infekce.
Moderní testovací metody dnes umožňují vyšetření z kapky krve z prstu, bez nutnosti laboratorního vybavení. To je výhodné zejména pro ordinace, screeningová pracoviště nebo v situacích, kdy je potřeba rychle a efektivně prověřit zdravotní stav. Jedním z dostupných řešení je například 3v1 test na hepatitidu A, B a C, který umožňuje orientační screening všech tří typů současně. Více informací o tomto testu najdete zde:
https://www.prozdravotniky.cz/3v1-test-hepatitida-zloutenka-a-b-c/
Co dělat při pozitivním výsledku
Je důležité zdůraznit, že orientační testy nenahrazují laboratorní diagnostiku. Slouží jako první krok, který může upozornit na možné riziko. V případě pozitivního výsledku je vždy nutné obrátit se na lékaře, který zajistí další vyšetření a stanoví další postup. Právě včasné zachycení infekce však může významně ovlivnit další průběh onemocnění i kvalitu života pacienta.
Informovanost a prevence jako klíč
Hepatitida patří mezi infekční onemocnění, u nichž hraje zásadní roli informovanost a prevence. Pravidelné preventivní kontroly, cílený screening a dodržování základních hygienických opatření mohou výrazně snížit riziko pozdní diagnózy. Přehled dalších informací o infekčních onemocněních a možnostech prevence naleznete také na stránce:
https://www.prozdravotniky.cz/infekcni/